Říkám tradiční, ale protože nepoužívám žádný maso, tak je netradiční.

Naše rodina má moc ráda brunche. A obecně slavnosti, kdy je středem pozornosti jídlo. Milujeme libanonsky laděné hostiny, při kterých si pochutnáváme na spoustě hummusu, domácího pita chleba a falafelu. Maje narozeniny jsem vloni oslavovali marockým obědem, kdy jsme si dali shakshuku, marocké placky a kořeněný květák. No a takhle my rádi slavíme. Protože chvíle při jídle s nejbližšími jsou stejně nejlepší!

No a když jsme si teď užívali v Londýně, navnadily nás všudepřítomné snídaně. Tradičně by se měly podávat vajíčka, pečené fazole, slanina a klobásky. K tomu opečený toust, trochu žampionů na tymiánu a pečená rajčata. Já myslím, že si to dokáže představit s nad každý. Já si ale neumím odmyslet, jak těžká snídaně je a jak jsou tam ty klobásky (které prostě nejím) a obyčejný toustový chleba (který kvůli lepku nemůžu. Proto jsme si s rodinkou dali jenom jednu tradiční snídani na ochutnání. A přestože ta anglická verze není úplně pro mě, něčím mě to hrozně zaujalo. Tak jsme si domluvili, že uspořádáme anglickou snídani.


Když jsem skládala dohromady menu, snažila jsem se neopomenout žádné tradiční jídlo. Musím říct že Black pudding (což je vlastně něco jako jitrnice) se vyrábí dost špatně, když nejíte maso. Tak jsem to raději vynechala. Ale párečky jsme nakonec nahradili krásně - tempehem! Tempeh je vyrobený z fermentovaných sojových bobů. Nejdřív se Anička ofrňovala, kde jsou jako ty kolbásky, ne které se těšila. Ale to nevěděla, že když se opeče uzený tempeh, chuťově klobásky docela připomíná.
Nakonec jsme se obešli i bez slaniny, kterou samozřejmě můžete použít, pokud chcete. Pokud nejíte maso, ale chcete slaninu, tak zkuste opražené kokosové lupínky se sojovou omáčkou.

Takže dost teorie, jde se vařit a brunchovat!